Míša Nesvedová: Ráda bych u fotbalu zůstala
Michaela Nesvedová hraje fotbal za klub FC Viktoria Plzeň. Mladá fotbalistka zároveň studuje v Plzni na Západočeské univerzitě, kde se také poprvé dostala do kontaktu s projektem Fotbal pro rozvoj.
„V rámci svých studií jsem dostala nabídku na semestrální stáž právě ve Fotbalu pro rozvoj, a protože mám fotbal ráda od malička, dlouho jsem neváhala,“ říká sympatická mladá dáma.
„Během stáže jsem připravovala tzv. hrací dny, kdy se utkávají týmy v Lize férového fotbalu. Měla jsem také možnost stát se mediátorem, což je takový nestranný rozhodčí zápasů, který ale nezasahuje do jejich průběhů. Vždy až reguluje a dohlíží na debatu před a po zápase,“ vypráví o svých první zkušenostech s Fotbalem pro rozvoj Míša.
„Měla jsem také možnost ukázat dětem klasický trénink, během něhož jsme se hodně zaměřovali na různá koordinační cvičení a také trochu i na fair play. Samozřejmě se mě kluci i holky vyptávali na mojí fotbalovou „kariéru“, tak jsem se s nimi ráda podělila o svoje zkušenosti a zážitky.“
„Také jsem měla možnost reprezentovat Fotbal pro rozvoj přímo na hřišti, a to na turnaji Global Goals World Cup, ten se hrál loni v květnu na Václavském náměstí v Praze. Turnaj pořádá Asociace společenské odpovědnosti a určitě je myšlenka za turnajem zajímavá. Samozřejmě neméně zajímavá byla i možnost zahrát si přímo v centru Prahy. Nebylo mi úplně jasné bodování výkonů jednotlivých týmů, když se nepočítali jen góly, ale hodnotil si zároveň i umělecký dojem, ale ten zážitek vše ostatní překonal.“
Fotbal pro rozvoj každý rok pořádá také měsíční kampaň. Ta má za cíl projekt představit po celé republice, jednou ze zastávek byla i Plzeň. Dne férového fotbalu v Plzni se účastnila i Míša. „Fotbal pro rozvoj hraje fotbal pomocí konceptu „fotbal3“, což je celosvětový koncept, který vrací fotbal a rozhodování o něm do rukou hráčů. Klade na ně větší zodpovědnost, hráči se tak učí mezi sebou dohodnout, respektovat ostatní a další věci užitečné i pro život…“
„Samozřejmě je fotbal3 v porovnání s klasickým fotbalem o něco méně fyzicky náročný. Má ale jiné zajímavé aspekty. A co je podstatné, je setkání s lidmi, které bych za jiných okolností nepotkala. Fotbal je univerzální dorozumívací jazyk, každý ho někdy hrál a alespoň trochu mu rozumí. Nejsem si ale jistá, jak by k fotbalu3 přistoupili klasičtí profesionální fotbalisté, asi by ho vůbec nehráli,“ směje se Míša.
Na řadu pak přichází obvyklé srovnání mužského a ženského fotbalu: „Rozdíl je samozřejmě v platovém ohodnocení, to je ale do jisté míry logické. Ženský fotbal v Plzni neměl až donedávna takovou mediální podporu jakou by si zasloužil, ale to se lepší, stejně jako se lepší podmínky pro hru samotnou. Obecně je ženský fotbal na vzestupu.“
„Většina z nás fotbalistek ví, že nás tahle hra živit nebude, proto se musíme poohlížet po něčem jiném a věnovat se i jiným věcem. Já bych si ráda v budoucnu udělala trenérskou licenci a trénovala malé děti, je to jedna z možností. S Fotbalem pro rozvoj bych samozřejmě ráda zůstala v kontaktu, ostatně o něm píšu i svojí bakalářskou práci“ uzavírá studentka svoje vyprávění. Ta se nedávno vypravila do Itálie podívat se na slavné milánské derby, nebránila by se ani návštěvě stadionu Borussie Dortmund nebo Manchesteru United.